Nízkoenergetický a pasivní dům
Po dlouhá léta se člověk snaží ve svém obydlí zajistit co nejlepší podmínky pro život. Díky našim snahám na zlepšení této úrovně, se nám konečně podařilo projít dlouhou cestu k vytvoření obydlí, kde se cítíme opravdu příjemně.
Co nám přináší pasivní či nízkoenergetický dům?
1. Zdravé prostředí pro život.
Pro zajištění zdravých a hlavně příjemných podmínek v budově potřebujeme zajistit: dostatek tepelné izolace, relativní vzduchotěsnost obálky, dostatečný přísun čerstvého vzduchu, dostatek světla, stabilní teplotu, akustickou pohodu.
2. Ušetření výdajů za energie.
Stávající budovy stavěné ve 20. století mají roční měrnou spotřebu na vytápění na 1m2 plochy budovy cca 150 – 250 kWh/m2.a.
Běžně stavěné novostavby splňující stávající tepelně technické požadavky na budovy dosahují měrnou spotřebu na vytápění na 1m2 plochy budovy za rok do 100 kWh/m2.a.
U nízkoenergetické budovy nesmí roční měrná spotřeba na vytápění na 1m2 plochy budovy přesáhnout 50kWh/m2.a.
U pasivní budovy dle „Passivhaus institut v Darmstadtu“ nesmí roční měrná spotřeba na vytápění na 1m2 plochy budovy přesáhnout 15kWh/m2.a.
 |
|
NÁZEV ENERGETICKÉHO STANDARDU BUDOVY |
DEFINICE |
Orientační hodnota požadavku na potřebu tepla na vytápění (kWh/m2 za rok) |
Orientační hodnota požadavku na neobnovitelnou primární energii (kWh/m2 za rok) |
|
Stávající požadavek na novostavby (tzv. nákladově optimální úroveň) dle zákona o hospodaření energií (resp. vyhlášky |
Legislativně závazné hodnocení budov podle průkazu energetické náročnosti s uváděnou třídou A–G nemá parametry stanovené v absolutních hodnotách. Požadavek na novostavby je energetická třída C a závisí na srovnání s tzv. referenční budovou stejného tvaru, orientace a prosklení. |
40 – 90 dle typu a tvaru budovy |
120 – 200 dle typu a tvaru budovy |
|
Nízkoenergetický dům |
Je označení pro objekt, jehož měrná potřeba tepla na vytápění nepřekročí 50 kWh/m2 za rok. |
50 |
- |
|
Budova s téměř nulovou spotřebou energie dle zákona o hospodaření energií (resp. vyhlášky č. 78/2013 Sb.) |
Legislativně závazný požadavek, který nabíhá postupně od 1. ledna 2016 (velké veřejné budovy) do 1. ledna 2020 (všechny budovy, vč. rodinných domů). Přestože je v názvu uvedena „téměř nulová spotřeba“, ve skutečnosti tomu tak není. Často jde o úspornější budovu než je nízkoenergetický dům, někdy to tak ale není. |
30 – 70 dle typu a tvaru budovy, část může být pokryta z obnovitelných zdrojů |
100 – 160 dle typu a tvaru budovy |
|
Pasivní dům |
V ČR tento standard není legislativně závazný. Požadavek je stanoven v absolutní hodnotě podle metodiky Passivhaus institutu v Darmstadtu. Zhruba však odpovídá požadavkům programu Nová zelená úsporám na novostavby. |
15, část může být pokryta z obnovitelných zdrojů |
≤ 60 v programu Nová zelená úsporám |
|
Budova s téměř nulovou spotřebou – definice na Slovensku |
Na Slovensku je budova s téměř nulovou spotřebou legislativně definována jako daleko úspornější, než je tomu v České republice. Požadavek na jejich výstavbu naběhne mezi lety 2018 (veřejné budovy) a 2020 (soukromé budovy). |
13, část může být pokryta z obnovitelných zdrojů |
≤ 54 |
|
Budova s téměř nulovou spotřebou – doporučení Evropské komise |
Doporučení EK ze dne 29. 7. 2016 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie. |
- |
20 – 40 pro kontinentální klima, tedy i ČR |
|
Energeticky plusový dům |
Jde o definici, která zatím není nikde legislativně zakotvena. Běžně se jí rozumí pasivní či ještě úspornější dům, který vyrobí z obnovitelných zdrojů umístěných na budově či v jejím bezprostředním okolí více energie, než sám spotřebuje. |
< 15, více energie musí pocházet z obnovitelných zdrojů |
< 0 |
Zdroj: Šance pro budovy
3. Čerstvý vzduch v každém okamžiku.
Pro zajištění zdravého prostředí v budově kde jsou osazena kvalitní těsná okna a je zajištěna relativní neprůvzdušnost obálky je důležité zabezpečit pravidelnou výměnu odpadního znečištěného vzduchu za čistý čerstvý. Tuto výměnu můžeme sice zajistit pravidelným větráním cca šestkrát denně po dobu 10 minut, ale přijdeme přitom o značné množství teplého respektive chladného vzduchu. Řízeným větráním za pomoci vzduchotechniky osazené rekuperátorem jsme schopni zajistit pravidelnou výměnu vzduchu 24 hodin denně.
Požadavek na výměnu vzduchu v budovách ukládá norma EN 13 779. Dle normy EN 13 779 je průměrná potřeba výměny vzduchu na dospělou osobu 20-30 m3/h.
Mezi lidmi panuje pocit strachu ze vzduchotechniky z důvodu hluku či průvanu.
Díky malým rychlostem o přiváděném vzduchu ani nevíme a nepociťujeme průvan.
4. Nepociťujeme chlad od stěn či výplní otvorů.
Díky dobře izolované obálce, jsme schopni vytvořit v budově stabilní prostředí s minimálním rozdílem teplot vnitřního vzduchu a teploty vnitřního povrchu budovy.
5. Máme zajištěný dostatečný přísun denního světla.
Při stavbě ať už nízkoenergetického či pasivního domu je potřeba dbát na správné umístění oken. Z principu se snažíme využít zisky ze slunečního záření, a proto volíme na jižní stranu největší prosklené plochy. Naopak na severní stranu volíme malá okna, která nám umožní dostatečný přísun denního světla například do koupelny a však malé tepelné ztráty. NA východ a západ pak volíme přiměřeně velká okna vhodného tvaru.
Z výše uvedeného nám vychází, že je potřeba pracovat se správnou orientací budovy ke světovým stranám tak, abychom využili co nejvíce pasivní sluneční energie.
